Na vlnách moderny

Jiní čeští umělci nezůstali ovšem za Kupkou při zrození nových výtvarných světů v evropském kontextu pozadu. První výstava, kterou pořádá Pro arte ve své nové galerii, proto soustřeďuje na relativně malém prostoru díla, která lze pokládat za základní stavební kameny českého moderního umění. V malé ochutnávce výstavy představíme ještě dvě:

Snad první pařížský obraz Josefa Šímy, Portrét Louise-Denise Germainové z roku 1922, vyniká vším, pro co je Šíma dodnes ve Francii ceněn. Totiž pro zcela výjimečnou citovost, která ho jednou dovede až na práh ráje i podsvětí a odtud k branám surrealismu. Louise-Denise Germainové byla prestižní pařížská umělecká knihvazačka, u které se Šíma po svém příchodu do Paříže ucházel o práci. Nejenže ho přijala, ale dokonce mu krátce na to dala i svou dceru za ženu.

Pravděpodobně nejprominentnější obraz v portfoliu Pro arte, Ráj černochů od Toyen (1925), byl v minulosti z více či méně pochopitelných důvodů vystaven pouze jednou a nyní bude po dlouhé době představen opět veřejnosti. Revue Nègre se slavnou Josephine Bakerovou, kterou na podzim roku 1925 společně s Jindřichem Štyrským viděla během své první návštěvy Paříže autorka tohoto proslulého obrazu, ji tak nadchla svou bezprostředností a značnou erotickou nevázaností, že ji to inspirovalo k představě ráje jako prostoru nesvázaného žádnými pseudoetickými, estetickými a dokonce ani erotickými tabu.

Dalšími nabízenými obrazy budou mj. díla Emila Filly, Jana Zrzavého, Jindřicha Štyrského, Josefa Váchala, Jakuba Obrovského, Georgese Karse, Maxima Kopfa, Emila Orlika, Františka Matouška a dalších autorů české moderny. Některá z nich jsou velmi známá zakladatelská díla, jiná jsou objevy, na jejichž získávání se fond specializuje. A několikrát dokázal státním institucím zprostředkovat nákup zcela mimořádný. Pro státní Muzeum loutkářských kultur získal v Paříži unikátní, světově zcela jedinečnou marionetu tanečnice Edgara Degase či pro Alšovu jihočeskou galerii jeden z nejvýznamnějších českých obrazů 19. století, Pinkasovu Modlitbu za oběšence, více než 100 let pokládanou za nezvěstnou. Ta byla pracovníky fondu objevena a získána na zapadlé aukci v Dijonu.