Alfons Mucha

Otčenáš (Pater noster)

23 volných litografií v kartonovém pouzdře

přednostní francouzské vydání (výtisk č. 83) z 110 výtisků určených jako dar členům zednářské lóže Loge les Inséparables du progrès

Pater noster je ilustrované vydání Modlitby Páně vytvořené Muchou. Vydáno bylo v Paříži 20. prosince 1899 a bylo zamýšleno jako autorovo poselství budoucím generacím o pokroku lidstva. Archetypální křesťanskou modlitbou chtěl člověku ukázat cestu k dosažení božského ideálu, nejvyššího stavu v duchovním světě.

Mucha pojal tento projekt ve zlomovém okamžiku své kariéry. Podle vlastních slov byl v té době stále více nespokojen s nekonečnými komerčními zakázkami a toužil po uměleckém díle s vyšším posláním. Byl také ovlivněn svým dlouhodobým zájmem o spiritismus od počátku roku 1890 a především zednářskou filozofií.

V lednu 1898, téměř dva roky před vydáním byl Mucha jako učeň zasvěcen do pařížské lóže Les Inseparables du Progrès a po získání nezávislosti vlasti se stal nejvyšším představitelem svobodných zednářů Československa. Muchovo zednářství bylo výsledkem jeho spiritismu – hledání hlubší Pravdy za viditelným světem. Na své duchovní cestě Mucha dospěl k přesvědčení, že tři ctnosti – krása, pravda a láska – jsou úhelnými kameny lidstva a že šíření tohoto poselství prostřednictvím jeho umění přispěje ke zlepšení lidského života a nakonec k pokroku lidstva.

Aby si Mucha představil svou vizi, analyzoval každý ze sedmi veršů vzorové křesťanské modlitby a rekonstruoval ji na třech stránkách. První stránka každého souboru je barevně příslušný verš ve francouzštině a latině, orámovaný okrajem bohatě zdobeným květinami a symbolickou ženskou postavou. Druhá strana, rovněž barevná, je Muchův vlastní text, interpretující verš a zdobený květinovými vzory. Třetí černobarevná strana obsahuje celostránkovou alegorickou kresbu ilustrující Muchovu filozofickou reakci na verš. Na všech stránkách jsou Muchovy návrhy zobrazovány množstvím zednářských symbolů. Pater noster byl Muchovým prvním projevem jako umělce-filozofa a knihu považoval za své nejlepší dílo. V roce 1900 Mucha vystavil knihu a přípravné kresby na Mezinárodní výstavě v Paříži a byl hluboce potěšen, když ilustrace upoutaly pozornost císaře Františka Josefa I.