Výstava Za Československo, pocta neexistující zemi

13. červen 2016 - 9:53

Výstava Za Československo, pocta neexistující zemi představuje od června do září 2016 soubor významných děl českých umělců, kteří pobývali ve Francii v době existence Československa, státu, jehož obrysy se zrodily před sto lety, na jaře roku 1916, na pařížské adrese 18, rue Bonaparte, tedy přímo v místě, kde se výstava koná. Současně je v tomto kontextu francouzskému publiku možné připomenout, že Československo sice už 23 let politicky neexistuje, ale že z kulturní a umělecké mapy Evropy nezmizelo. Čeští i slovenští umělci po celé století nalézali ve Francii prostor nejen k tomu, aby mohli svobodně tvořit, ale také k tomu, aby se aktivně podíleli na vzniku svého státu v roce 1918 či při jeho záchraně po neblahých mnichovských událostech roku 1938, po komunistickém převratu roku 1948 nebo po sovětské invazi roku 1968. Konec konců svoboda je křehká věc. A česká svoboda byla po většinu 20. století (jak říká české rčení i jedna pařížská kresba Františka Kupky) jednou nohou v kriminále. Naše výstava vzdává hold tomu, že je dnes oběma svýma krásnýma nohama venku.

14. 5. 1916 byla v dnešním sídle Českého centra v Paříži, na adrese 18, rue Bonaparte, založena Československá národní rada (původně s mírně zavádějícím francouzským názvem Conseil national des Pays tchèques), v jejímž čele stáli oba budoucí prezidenti první Československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. Po jejich boku, pověstným třetím vzadu, byl slovenský astronom, vizionář a dobrodruh žijící v Paříži Milan Rastislav Štefánik. V okruhu jejich nejbližších spolupracovníků byli tehdy i dva malíři a političtí kreslíři – František Kupka jako zástupce České krajanské kolonie v Paříži a Ludvík Strimpl, nepostradatelný přítel a spolupracovník Edvarda Beneše. Tato historická náhoda propojuje genia loci s historickou událostí i s uměleckou činností samotných aktérů. Jejich díla jsou na výstavě doplněna tvorbou dalších českých autorů, kteří přijížděli do Francie, a zejména do Paříže (ať už z uměleckých či politických důvodů) v průběhu existence samostatného Československa (1918–1992) v počtu nepřehlédnutelném. Výstava se soustředí hlavně na ty autory, již ve Francii pobývali déle. Z některých se dokonce stali francouzští občané, ale málokdo se dokázal zcela vymanit z emocionálních pout, která ho pojila s bývalou vlastí. Bylo to zejména tehdy, když se ocitla v ohrožení.

Jádrem výstavy jsou díla velkých jmen česko-francouzských výtvarných dějin, ve Francii již více či méně známých: jednoho ze spoluzakladatelů abstrakce Františka Kupky, zářivého secesního tvůrce Alfonse Muchy, tvůrce kubistického sochařství Otto Gutfreunda, surrealistů Toyen, Jindřicha Štyrského a Jindřicha Heislera, imaginativního malíře ze skupiny Le Grand Jeu Josefa Šímy, krajináře Provence Otakara Kubína, skvělého karikaturisty Adolfa Hoffmeistera či tvůrce vizuální poezie Jiřího Koláře. Vedle nich jsou vystavena díla umělců, kteří francouzskému publiku (a v některých případech ani českému) nejsou příliš známí, ale zanechali ve své době v kosmopolitní Paříži významnou českou stopu. Byli to např. Georges Kars, František Zdeněk Eberl, Tavík František Šimon, Václav Hradecký, Vojtěch Preissig, Jan Zrzavý, Alén Diviš, Jan Křížek či Jiří Hejna. Současně jsou představeni někteří z autorů, na jejichž tvorbu měl jejich, třebas krátký, francouzský pobyt významný vliv. Jsou to mj. Jan Honsa, Bohuslav Reynek, Kamil Lhoták či Herta Prymusová-Stachová. Autoři chtěli výběrem těchto jmen vyzdvihnout uhrančivost Francie v českých očích v kontextu dějinných událostí, z nichž bylo obnovení novodobé české státnosti v roce 1916 na adrese 18, rue Bonaparte pouze tou první v časové ose. Druhou byla zásadní a v posledku i fatální role Francie při vzniku, existenci i zániku první Československé republiky v letech 1918–1938, která vyvrcholila mnichovským diktátem. A konečně role třetí, veskrze kladná a k svobodě inspirující, již Francie hrála v době po komunistickém převratu v Československu roku 1948, po jeho okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 až k sametové revoluci v roce 1989.

Seznam vystavených autorů:
Alfons Mucha – František Kupka – Ludvík Strimpl
Jan Zrzavý – Otakar Kubín – Vojtěch Preissig
Otto Gutfreund – Josef Mařatka – Jan Honsa
Tavík František Šimon – Georges Kars – František Zdeněk Eberl
Josef Šíma – Věra Jičínská – Alén Diviš – František Matoušek
Adolf Hoffmeister – Toyen – Jindřich Štyrský
Jindřich Heisler – Bohuslav Reynek – Kamil Lhoták
Jan Křížek – Otta Mizera – Jiří Hejna – Irena Dědičová – Jiří Kolář

Výstava bude otevřená

v Českém centru Paříž, 18 rue Bonaparte

od 17. června 2016 do 30. září 2016

denně kromě neděle a pondělí od 13 do 20 hodin

Vstup volný.