Peter Angermann – Jan Knap

Peter Angermann (1945) – Jan Knap (1949)
Chlév v Betlémě

1981
Akryl, plátno, 280 x 225 cm
Signováno PD Peter Angermann, Jan Knap 81
Zakoupeno od Petera Angermanna v roce 2013.

Vystaveno: Peter Angermann, Streetview, Galerie výtvarného umění Cheb, 6. 2. – 20. 4. 2014;
Pro arte, Praha, hlavní dvorana Vratislavského paláce,  25. 11. 2014 – 15. 1. 2016.

Chlév v Betlémě, akryl na plátně gigantických rozměrů 280 x 225 cm z roku 1981, je jednou z největších společných realizací malířské skupiny Normal, která se vepsala do dějin světové postmoderny odmítáním uměleckého individualismu a tvorbou na společných seancích či veřejných hepenincích ve dvojici či trojici. Skupinu založili tři spolužáci z düsseldorfské Akademie (v té době proslulého výtvarného centra – učili tu tehdy i Joseph Beuys a Gerhard Richter): vedle norimberského krajináře Petera Angermanna  to byli i dva rodilí Češi – emigranti z roku 1968 –  malíři Jan Knap a Milan Kunc. Během krátké doby své intenzivní existence (1979-1981) zaznamenala skupina v Německu, Itálii a USA, kde její členové střídavě žili a tvořili, značný ohlas a stala se i velmi významnou inspirací pro teorii postmoderního malířství, především potíráním individuálního autorství i svým zřetelným tendováním k ironii a sarkasmu nejen na námětech obrazů, ale i v principech tvorby samé. Toto zesvětštění mnohdy až sakrálního vztahu k uměleckému dílu je na mnoha obrazech podtrženo tím, že tématem obrazů jsou sakrální motivy.

Protože Knap i Kunc byli na počátku 80. let, kdy skupina dosáhla světového uznání (mj. i účastí na legendární Times Square Show v roce 1980), emigranti, do komunistického Československa té doby sláva skupiny nedolehla. Bohužel se tak nestalo ani po sametové revoluci, kdy zejména v okruhu Národní galerie a jejího tehdejšího ředitele Milana Knížáka panovalo přesvědčení, že umělecká tvorba emigrantů nepatří nejen do českého, natož do světového umění. Až v roce 2005 se podařilo Giancarlu Politimu a Heleně Kontové z Flash Artu, kurátorům 2. (odštěpeneckého) pražského bienále, které se konalo po rozchodu s Knížákem takřka ilegálně v prostorách opuštěné karlínské průmyslové haly, představit českým divákům první retrospektivu Normalu.

Tento obraz vznikl na jednom z veřejných hepeninků skupiny v roce 1981 v Německu a pro svou mimořádnou velikost byl až do roku 2013, kdy jej zakoupil investiční fond Pro arte, srolovaný uskladněn v jednom z ateliérů Petera Angermanna. Za téměř čtvrtstoletí tak značně utrpěl a byl před svým prvním galerijním vystavením péčí odborníků Pro arte náročně restaurován a poprvé vypnut na rám. Veřejnosti byl slavnostně představen na první adventní neděli roku 2014 při zahájení 1. vánočního salonu Pro arte. V hlavní dvoraně Vratislavského paláce v Praze zůstal vystaven do Vánoc roku 2015. Vánoční téma samo, apokryfně, ale vlastně tradičně umístěné do tradiční středoevropské vsi, ztvárnili ovšem pouze dva z tradiční kanonické trojice Normalu. Postavy Marie a Ježíška, osla a kravky (sic) a dalších zvířat jsou dílem Jana Knapa, prostředí chléva a krajinné pozadí pocházejí z ruky Petera Angermanna.