Kosmorama Prahy v GAVU Cheb

27. říjen 2015 - 6:47

Ve dnech 9. 10. 2015 – 10. 1. 2016 je vystaveno jako dílo sezóny v Galerii výtvarného umění v Chebu unikátní kosmorama Prahy, které bylo do této instituce zapůjčeno z majetku Pro arte. Kosmorama je označení obrazové atrakce, které bylo jako zvláštní druh panoramatu vystavováno v provizorních boudách na náměstích evropských měst.

Rozměrné kosmorama Prahy Carla Thiemeho (1816-1884) je unikátně dochovanou obrazovou vedutou z roku 1844, pro níž si autor zvolil jako předlohu grafiku (oceloryt) podle kresby Vincence Morstadta převedenou norimberským rytcem Friedrichem Geisslerem. Zobrazuje Staré a Nové Město, Malou Stranu a Hradčany od bastionu sv. Máří Magdalény, tedy přibližně z míst dnešní Kramářovy vily. Ukazuje nám Prahu 19. století s četnými topografickými detaily a divákovi umožňuje např. sledovat zábavu Pražanů v Lidové zahradě (dnes Chotkových sadech). Od ocelorytu se liší jinak provedenou figurální stafáží oblečenou podle nejlepší biedermeierské módy.

193_tieme_1

Panorama, diorama, pleorama nebo kosmorama jsou působivé názvy obrazových atrakcí, které k lidem naší doby hovoří již poněkud nesrozumitelným jazykem 18. a 19. století. Spojuje se v nich zvídavost exaktní vědy s až romantickou touhou zhlédnout cizokrajná města a krajiny ve velkorysých iluzivních výstavních projektech, aniž by bylo nutné cestovat stovky nebo tisíce kilometrů daleko. Původem většinou z Velké Británie a Francie se rozšířila do německých zemí, do Rakouského císařství a dále na východ. Podle náročnosti provedení se dělí do několika kategorií od náročného kruhového panoramatu až po menší podniky typu kosmoramatu, protože ne každému podnikateli se vyplatilo investovat do stavby nákladné kruhové arény. V Rakouském císařství taková stála např. pouze ve Vídni. Naopak s kosmoramatem bylo možné bez větších nákladů cestovat po celém světě. Do Rakouského císařství a Čech začali putovat kočující umělci na začátku 19. století.

194_tieme_2

Analogicky bylo pro zahraniční publikum atraktivní zobrazení tajemné Prahy, vzbuzující různé historické asociace. Jedno z takových namaloval Carl Thieme (1816–1884), zdatný řemeslný umělec balancující na hranici kategorií vysokého a nízkého umění. Již jeho otec J. F. Gottlieb Thieme projížděl ve 20. letech Evropou jako loutkoherec se svým Théâtre pittoresque. K tomu vystavoval perspektivní pohledy světových měst nebo krajiny, jež často ozvláštňoval zvukovými efekty. Publikum lákal na obrazy bitev, bouřek nebo lovů. Dříve než se Carl Thieme osamostatnil, vytvářel pro tyto spektákly malovaná pozadí. V literatuře jsou zaznamenány pohledy na Řím, Akropolis v Athénách, Berlín, Konstantinopol nebo Hamburk po požáru v roce 1842.

195_thieme_3

Dnes nevíme, zda Carl Thieme do Čech s vedutou Prahy někdy zavítal. Patrně nikoliv: jeho signatura totiž očividně představuje hrubé porušení autorských práv. Jeho rozměrné panorama však přesto představuje velmi cennou a vzácně dochovanou půvabnou biedermeierskou pragensii vytvořenou na základě předlohy dnes slavného a ceněného umělce.

(Úryvky z textu Adama Hnojila v katalogu výstavy v GAVU Cheb. Celý katalog ke stažení ZDE.)

Carl Thieme (1816-1884): Kosmorama Prahy, 1844, kvaš, papír, plátno, 95 x 350 cm, značeno: „C. Thieme 1844″.