František Kupka

 

František Kupka (1871-1957)
Vlna
Division et rythme de l’histoire / Členění a rytmus dějin, závěrečná ilustrace k 1. knize díla Elisée Recluse Člověk a Země
1905
Kresba tuší a kvaš, papír, 25 x 35 cm

Publikováno: L’Homme et la Terre, Paříž, Librairie Universelle 1905, sv. I, s. 342. Photo © Pro arte 2014.

 

 

Člověk a Země, 106 černobílých kreseb a maleb tuší, je nepochybně Kupkovou nejrozsáhlejší ilustrační prací. Ta vznikla jako doprovod monumentálního základního díla francouzského geografa a teoretika anarchismu Elisée Recluse Člověk a Země. Dílo vyšlo tiskem v 6 svazcích v letech 1905-1908 a samo o sobě je jedním z nejkrásnějších knižních počinů Belle Epoque, v Kupkově nádherné zlacené vazbě. Originály, tušové malby na papíře rozměrů 40 x 50 cm, pak přímo od Kupky zakoupil průmyslník Jindřich Waldes, jehož potomci soubor restituovali v roce 1991 jako konfiskát z Národní galerie. V prvním desetiletí naší éry se souboru dostalo velmi úspěšného přijetí v několika zemích Dálného východu (premiérově jej představil galerista Zdeněk Sklenář v Národním muzeu umění Číny v roce 2005), a to, oprávněně, jako skutečně vrcholné dílo evropské tušové malby.

Toto nejdůležitější Kupkovo dílo jeho figurativního období má ovšem vedle výtvarné kvality i kvality přesahující hranice výtvarného umění, je totiž jakýmsi manifestem anarchistických názorů na současný svět. Sám Kupka, aktivní člen pařížského anarchistického hnutí, se ilustracemi Člověka a Země zabýval velmi intenzivně a s pronikavostí, která zcela přesahuje obvyklé ilustrační zakázky. Soubor 106 jeho maleb je tak v Reclusově knize kongeniálním svědectvím, oslavou i obžalobou historie lidstva a hlubokou, nekompromisní sondou do dějin i současnosti tehdejšího světa. Svět roku 1905, jak je na mnoha malbách zachycen, je překvapivě málo vzdálen naší současnosti. Náš aktuální ostrý rozpor mezi Bohatým severem a Chudým jihem, ale i Starým západem a Novým východem je významově velmi podobný světu Kupkově.

Zcela mimořádné ideové, takřka politické napětí na většině maleb svědčí o hlubokém významu, který Kupka v té době přikládal námětu výtvarného díla. Zdálo by se, že svým pozdějším příklonem k tzv. formální abstrakci svůj tehdejší názor na smysl výtvarného díla do značné míry negoval. Abstrakci je ovšem třeba vidět i v jeho kresbách z Člověka a Země. Schopnost abstraktně vidět celé národy a celé éry, dát malbě význam v podobě jediného symbolu, přemýšlet o dějinách jednotlivce i Země jako o dějinách celého vesmíru, ovládaného stále stejnými (totiž abstraktními) silami, to je Kupka par excellence, to je Kupka stále a znovu nedoceněný a stále a znovu inspirující.


 

← František Kupka: Histoire contemporaine / Soudobé dějiny, asi 1905, kresba a malba tuší, papír, 50 x 30 cm, úvodní ilustrace k 4. knize díla Elisée Recluse Člověk a Země, publ. in: L’Homme et la Terre, Paříž, Librairie Universelle 1905, sv. V, s. 291, photo © Pro arte 2014.